Měřené hodnoty a bloky hodnot – Diagnostický seriál, 2. díl

Každá řídicí jednotka poskytuje určité hodnoty, které je možné použít k další diagnostice. Jsou sdruženy do skupin či bloků a pojmenovány podle konkrétního výrobce. V praxi se tak můžeme setkat s názvy jako: bloky měřených hodnot, live data, měřené veličiny, čtení bloků naměřených hodnot a další. Právě pomocí těchto funkcí je možné analyzovat jednotlivé veličiny ovlivňující řízení systému motoru.

Tyto hodnoty využívá řídicí jednotka pro svoji činnost, tzn. k samotné regulaci konkrétního systému. Na jejich základě dochází k výpočtu akční veličiny a následně ke změně nebo pohybu na akčním členu (aktuátoru) – např. nastavení polohy obtokové klapky při regulaci tlaku turba.

Jak tedy postupovat, pokud akční člen ovládaný řídicí jednotkou nedělá to, co jsme očekávali, a přitom jsme měřením zjistili, že samotný akční člen je v pořádku?

Nezbývá nám, než vycházet ze stejných předpokladů a tedy i hodnot jako řídicí jednotka. A to je právě účelem bloků naměřených hodnot. Nejde jen o skutečné a naměřené hodnoty. Pro nás je naopak nezbytné vidět diagnostikovaný systém stejnýma očima jako sama řídicí jednotka, a to včetně všech chyb a nepřesností v měření. Když to zjednodušíme – skutečná hodnota tlaku v sacím potrubí nám nebude k ničemu, pokud ke stejné hodnotě nedojde i řídicí jednotka v rámci svého měření.

Množství, rozsah a přesnost dostupných veličin záleží na generaci a výrobci řídicí jednotky. Lze tedy konstatovat, že s každou další generací řídicí jednotky se množství dat zvyšuje. To nám dokumentuje fakt, že např. u řídicích jednotek BOSCH EDC 15 bylo k dispozici jen několik desítek hodnot. Naproti tomu jednotky generace EDC17 dávají k dispozici až 1 400 veličin.

Hodnoty veličin měřené v reálném čase je možné v rámci diagnostiky ukládat pro pozdější vyhodnocení – lze např. nahrát jejich průběh za jízdy a poté je v klidu analyzovat na dílně. V okamžiku měření je můžeme zobrazit jako číselné hodnoty nebo je dále můžeme zobrazit do grafické podoby.

Grafická podoba je výhodná zejména tehdy, pokud potřebujeme analyzovat hodnotu, která se dynamicky mění podle jízdního režimu. Pomocí zobrazení několika veličin současně v jednom grafu je možné kontrolovat jejich vzájemnou závislost. Toto je velkým pomocníkem především při porovnání požadovaných a skutečných hodnot.

Tím se dostáváme k otázce, jaké bloky číst a co v nich nalezneme.

Jak již bylo zmíněno, množství veličin v řídicí jednotce koncernu VW je různé podle konkrétní generace řídicí jednotky. Význam jednotlivých veličin ale zůstává zachován v průřezu všech generací.

V blocích naměřených hodnot můžeme najít několik typů veličin:

  1. Skutečné hodnoty – Jedná se o skutečně naměřené hodnoty z jednotlivých čidel, ze kterých řídicí jednotka vychází při všech výpočtech (např. teplota chladicí kapaliny, podtlak v sání apod.).
  2. Požadované hodnoty – Tyto hodnoty jsou výstupy z výpočtů, které řídící jednotka provádí. Požadovanou hodnotou se rozumí hodnota, kterou se snaží řídicí jednotka pomocí regulace dosáhnout (např. tlak turba, množství paliva na jeden vstřik apod.).
  3. Stavové hodnoty  Jedná se zejména o údaje o reálném stavu některých dvoustavových veličin (např. brzdový pedál sešlápnut/nesešlápnut, transpondér v klíčku souhlasí/nesouhlasí apod.).
  4. Hodnoty mezní  V některých případech je možné v blocích hodnot nalézt i mezní hodnoty pro činnost jednotlivých regulačních smyček. Například mezní hodnoty zanesení částicového filtru, při kterých je ještě z bezpečnostních důvodů možné spuštění regenerace.
  5. Okolní podmínky závad (Freeze Frame) – Diagnostické prostředí SuperVAG umožňuje u chybových kódů zobrazovat doprovodná data, pomocí kterých je možno lépe identifikovat závadu na vozidle. Jedná se o tzv. data Freeze Frame, která jsou nazývána jako data okolního prostředí. Tato data nám pomáhají popsat, při jakých podmínkách vznikla porucha a umožňují nám lépe pochopit, proč k závadě došlo. Data Freeze Frame se vztahují pouze na poruchu, která jako první aktivovala kontrolku emisí (MIL). Data okolního prostředí se v paměti poruch zaznamenávají pouze tehdy, jestliže se jedná o poruchu v přípravě směsi nebo vynechávání zapalování, které poškozuje katalyzátor.

Doprovodné bloky měřených hodnot

Během provádění přizpůsobení či základního nastavení se dotčené veličiny mění. Pro větší přehlednost a rychlou orientaci jsou tato data automaticky zobrazena společně s probíhající funkcí základního nastavení či přizpůsobení. Jednotlivé veličiny vztahující se ke spuštěné funkci si nemusíte vybírat a diagnostika je Vám nabídne automaticky.

Můžete tak například během základního nastavení EGR ventilu sledovat polohu samotného ventilu a ihned zjistit případné související závady.

Název bloku a logické členění v sériové diagnostice SuperVAG

V diagnostice SuperVAG lze vyhledat vhodné bloky pro měření třemi různými způsoby:

  1. Podle názvů veličin
    Hodnoty pro měření si vyberete podle českého popisu. Pro rychlou orientaci můžete využít fulltextové vyhledávání, které Vám výběr vyfiltruje podle části slov v zadávacím okně.Například zadáním slova „tlak” najdete všechny veličiny měřící tlak na konkrétní řídicí jednotce, se kterou probíhá komunikace (Obr. 1).

    Obr. 1: Fulltextové vyhledávání v blocích hodnot

    Obr. 1: Fulltextové vyhledávání v blocích hodnot

  2. Řazení podle názvů bloků
    Kliknutím na záložku bloku hodnot naleznete všechny veličiny seskupené do jednotlivých celků tak, jak je nadefinoval výrobce řídicí jednotky. Toho lze využít pro jednotky koncernu VW na protokolu s označením KWP, kde byly veličiny seskupeny po čtyřech v každém bloku.
    Od nástupu normy Asam ODX již toto seskupení výrobce nepodpodporuje a v každém bloku je pouze jedna veličina (Obr. 2).

    Obr. 2: Bloky hodnot dle normy Asam ODX

    Obr. 2: Bloky hodnot dle normy Asam ODX

    Z tohoto důvodu SuperVAG zavádí nové komfortní funkce, které nám známé bloky hodnot vrací ve stejné podobě i při zobrazení nových řídicích jednotek. Naleznete tak například komfortní funkcí Měření tlaku turbodmychadla (Obr.3), která nám data zobrazí v historicky zažité struktuře (blok 11) i na nových řídicích jednotkách (EDC17, MED17 apod.).

    Obr. 3: Komfortní funkce „Měření tlaku turbodmychadla“

    Obr. 3: Komfortní funkce „Měření tlaku turbodmychadla“

    Aby servisní technik nemusel zdlouhavě hledat potřebné kanály pro měření tlaku turbodmychadla, je možné na jedno kliknutí zobrazit požadovaný a skutečný tlak turbodmychadla v závislosti na otáčkách motoru. Odpadá tedy nutnost všechny údaje složitě hledat v neznámých kanálech.

  3. Přímý výběr čísla bloku hodnot – Poslední možností výběru veličiny je přímý výběr čísla bloku. Při této volbě budou vypočteny hodnoty z řídicí jednotky bez použití dat z diagnostického nástroje. Této výhody lze využít např. u nedokumentovatelných funkcí, které nejsou v diagnostice obsazeny (Obr. 4).

    Obr. 4: Přímý výběr čísla bloku

    Obr. 4: Přímý výběr čísla bloku

Závislost veličin a zpětná vazba

Již několikrát byla zmíněna regulace a regulační smyčka. Podívejme se tedy, oč jde a proč ji zmiňujeme v souvislosti se čtením naměřených hodnot.
Regulace je činnost řídicí jednotky, při které se snaží řídit výstupní veličinu podle vstupních dat ze snímačů a čidel. Hodnota výstupní veličiny pak nastavuje stav nebo polohu některých akčních členů. Velmi názorným příkladem je regulace turbodmychadla, kde podle dat ze snímačů dochází k řízení akčního členu a regulaci plnícího tlaku. Celý proces se nazývá regulací se zpětnou vazbou a jednotlivé kroky si lze ukázat na tzv. regulační smyčce (Obr. 5).

Obr. 5: Regulační smyčka se zpětnou vazbou

Obr. 5: Regulační smyčka se zpětnou vazbou

Jejím začátkem je získání hodnoty ze snímače, což, jak už víme, je jeho skutečná hodnota, která je změřená řídicí jednotkou motoru. Na základě dat z paměti Flash řídicí jednotky motoru je stanovena požadovaná hodnota tlaku turbodmychadla. Porovnáním požadované a skutečné hodnoty je už řídicí jednotka schopna vypočítat konkrétní hodnotu na výstupu, převedenou akčním členem turbodmychadla na fyzický pohyb.

Podle množství výfukových plynů proudících před turbodmychadlo nebo podle úhlu natočení lopatek, dochází ke změně tlaku v sací části turbodmychadla. Tuto informaci si řídicí jednotka opět změří pomocí snímače a dochází k další smyčce regulace.
Pokud mezitím došlo ke změně jízdního režimu, např. jízda do kopce, změna polohy pedálu plynu apod., je požadována nová hodnota tlaku a regulace začíná opět od začátku.

Z principu regulace je tedy zřejmé, že nesprávnou funkci na akčním členu řídicí jednotky mohou zapříčinit i vstupní data pořízená snímačem a čidly.

Jediným místem kde si lze 100 % ověřit data, které řídicí jednotka používá, jsou bloky hodnot v sériové diagnostice.

Test dostupnosti bloku hodnot

Tato komfortní funkce je pro diagnostiky velice zajímavá z hlediska testování elektronických zařízení (čidel a podobně). Představme si, že na vozidle nefunguje klimatizace a servisní technik neobjeví v paměti závad žádnou chybu v řídicí jednotce klimatizace. Nyní je nutné podstoupit test jednotlivých čidel, která musí vykazovat určité hodnoty. U nových vozidel lze vyčíst až 11 hodnot ze snímačů teplot. Představme si, že technik musí ručně vybrat jednotlivé bloky hodnot podle generace protokolu (KWP, ASAM ODX) a zdlouhavě je analyzovat. Díky komfortní funkci Test dostupnosti bloků hodnot diagnostika automaticky provede výpis všech dostupných bloků hodnot komfortně do formátu PDF. Nyní je možné si ručně projít všechny hodnoty z dostupných čidel a analyzovat jejich rozsahy. Pokud se odhalí některá hodnota z čidla, která leží mimo povolený rozsah, je možné ihned ukončit diagnostiku dalšího zařízení a zaměřit se na konkrétní závadu.

 

1 komentář u „Měřené hodnoty a bloky hodnot – Diagnostický seriál, 2. díl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CzechEnglish